Kyselina hyaluronová je přírodní lineární polysacharid, který nachází své uplatnění v řadě oblastech medicínského výzkumu. Přes relativně jednoduchou strukturu vykazuje tento polymer řadu různých chemicko-fyzikálních a biologických vlastností, které jsou odvozeny od schopnosti komplexace hyaluronanu s proteiny a proteoglykany vedle toho je klíčová délka hyaluronového řetězce, respektive jeho molekulová hmotnost. Přesné stanovení molekulové hmotnosti a dalších parametrů jako viskozita, polydisperzita apod. jsou tak pro medicínský výzkum kyseliny hyaluronové klíčové. Gelová permeační chromatografie ve spojení s detekcí pomocí víceúhlového rozptylu světla je nejmodernější technikou a zároveň zlatým standardem k charakterizaci polymerů. Pro charakterizaci vysokomolekulárních biopolymerů však nemusí být technika chromatografické separace ve všech případech vhodná. Polymery s vysokou molekulovou hmotností se totiž mohou při průchodu chromatografickou kolonou „trhat“ což zkresluje výsledek stanovení molekulové hmotnosti. Pro studium biopolymerů tak lze využít i techniku frakcionace tokem (AF4), kde k „trhání“ polymeru nedochází. Navíc tato technika umožňuje i studium makromolekul obecně a charakterizaci různých protein-protein, polymer-protein, polymer-polymer interakcí. V rámci diplomové práce by byla vyvinuta metodika pro charakterizaci různých forem hyaluronanu pomocí AF4-MALS a tato metodika by pak byla aplikována pro stanovení molekulové hmotnosti hyaluronanu a případně i charakterizaci komplexů hyaluronanu s proteiny.